Vinary leží 5 km na svahu severně od Přerova v nadmořské výšce od 221 m po 261 m. Název vznikl ze slova vinař, znamená tedy ves, v níž bydleli a pracovali vinaři jako služební lidé, patřící k přerovskému zeměpanskému hradu. Obec byla poprvé zmiňována v roce 1282 na listině pro hradišťský klášter, kde vystupoval jako svědek Kuneš z Vinar. V držení různých částí vsi se vystřídala celá řada majitelů, až začátkem 16. století Vilém z Pernštejna odkoupil od různých držitelů jejich majetky ve vsi a držbu zřejmě sjednotil, ale později ji prodal pánům z Vrchlabí.
V roce 1668 byl statek prodán olomouckým jezuitům, kteří jej připojili k rokytnickému panství. Po zrušení jezuitského řádu roku 1773 připadl statek studijnímu fondu, který některé grunty v roce 1786 odprodal 12 usedlíkům, čímž vznikly „Nové Vinary“ zvané též „Dvůr“. Později byla Rokytnice spolu s Vinary prodána Josefu svobodnému pánu Eichhoffovi, který panství držel i v roce 1848.
V roce 1960 se Vinary spojily s Popovicemi a Lýskami v jeden celek, trvající pod názvem Viničná až do konce roku 1979. V roce následujícím byly všechny tři části připojeny k Přerovu. Vzhledem k výhodné poloze se stala obec rekreační chatovou oblastí a byla vybrána k rozsáhlé výstavbě rodinných domků, v roce 1972 bylo za tím účelem vytvořeno družstvo a v následujících letech postaveno více než 90 domů pod kapličkou a pod lesem Dobyčí.
Ve Dvoře se narodil prof. MUDr. Julius Petřivalský (29. 11. 1873, 7. 12. 1945 Vinary), přednosta chirurgického oddělení Masarykovy univerzity v Brně a primář zemské nemocnice v Brně. Na jeho domě čp. 26 byla umístěna pamětní deska. Vinarským rodákem je i akademický malíř Stanislav Krátký (17. 9. 1914, 14. 11. 2001 Vinary), portrétista.
Uprostřed vsi stojí kaple u čp. 11. z poloviny 19. století. Před místní požární zbrojnicí zřídili občané po 1. světové válce pomník obětem ze svých řad. Kaple, zasvěcená pravděpodobně sv. Marii u čp. 153 byla postavena z milodarů v roce 1908, původně nad studánkou zvanou „Kopánka“. Na kopci ve stráni u lesa je výletiště Skalka.
zdroj:https://www.prerov.eu/cs/samosprava/mistni-casti/vinary/o-mistni-casti-vinary.html